Svokry

Jede autobus plný tchýní a autobus plný zeťů na exkurzi. Najednou autobus s tchýněma padá do propasti. Všichni se radujou, jenom jeden je smutnej.
- Proč seš smutnej?
- Protože ta moje zůstala doma...

Povídá tchýně zeťovi:
- Tady máš sto tisíc korun a dělej co umíš, ale až odejdu, chci mít hrob na Veleslavíně.
Zeť si vezme peníze, na několik dnů se ztratí, pak přijde a říká tchyni:
- Tchýně, dělej co umíš, ale pohřeb je zejtra.

Jedna z pravd: Bůh ti odpustí, tchýně nikdy!

Tchýně se chystá na dlouhý výlet a před odjezdem se zastaví u zetě doma. Popíjejí kávu a povídají o všem možném. Najednou tchýně koukne na hodiny a říká:
- Jejda, to už jsou tři? Tak to musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak.
Začne se ve spěchu oblékat, když v tom z pokoje vyrazí synek, a než stihne tatínek mrknout, povídá:
- Babi, nemusíš spěchat, táta dal hodiny o dvě napřed!

Na atletickom štadióne hovorí guliar trénerovi:
- Dnes sa musím snažiť, na tribúne bude sedieť moja svokra.
- Len sa nenamáhaj, tak ďaleko aj tak nedohodíš...